top of page
  • Obrázek autoraVojta

Skialp Bulharsko v roce 2022 - díl druhý

Třetí den na chatě Javorov se počasí horší. Silný vítr a občasné sněžení ve spojení s oblačností, nás nutí zůstat v lese a opatrně volit trasu. Díky velké variabilitě expozic místních kopců a lesnímu porostu je náš poslední den i přes nehezké počasí skvělý.

Nacházíme místa, která jsou větru skrytá již několik dní. Místa, kde je sníh načechraný a lehký. Dovoluje nám si užívat “face-shots” až do odpoledních hodin. Sjíždíme zpět k chatě Javorov a loučíme se s chatařem a jeho ženou. Dole v Bansku usedáme ke kulatému stolu v místní pizzerii a jsme šťastní. Po cestě zpět do našeho ubytování je ve skupině cítit únava a proto na následující den vymýšlíme jednodušší túru. Těšíme se na výšlap pod již mnoho let uzavřenou lanovkou pod vrcholem Vihren.


Ráno se pomalu trousíme na zápraží našeho apartmánového domu a čekáme na řidiče. Necháváme se odvézt do střední stanice lyžařského resortu v Bansku, kam vede silnice. Odtud již podle map pokračujeme k dolní stanici staré lanové dráhy. Lanovka je v dezolátním stavu. Rezavá konstrukce zapadaná sněhem působí jako z apokalyptického filmu. Zavřeli jí kvůli častým lavinám v jejím okolí. V hlavách se nám rozblikal červený vykřičník, že musíme být obezřetní.


Stoupáme hlubokým prašanem podél rezavých sloupů. Po předchozích skialpinistech tu není ani stopa. To je na Bulharsku skoro to nejlepší! Nikde nikdo a svahy jen pro sebe. Po cestě se kocháme hlubokými lesy, které si říkají o pořádný freeride. Cesta nahoru nám trvá přibližně 2 hodiny. Vyhoupneme se z náletového porostu, který na bývalé sjezdovce vesele bují již mnoho let a dostáváme se do nezalesněné horské části. Lanovka pokračuje stále výš a výš a my postupujeme pod ní.


V určitý moment ale zpozorníme. Něco se nám nezdá a pamatujeme si důvody, proč je tato lanovka uzavřená. Sníh se výše nezdá být úplně bezpečný. Po debatě ve skupině se rozhodujeme, že dál pokračovat nebudeme. Užíváme si luxusně skloněný svah plný prašanu a slunečních paprsků, který si následně ještě 2x vyšlápneme. Velká část skupiny má dost a chce si dát relax ve wellnesu.


Ostatní zůstávají a pouštějí se lesním porostem do okolních údolíček. A to je opravdu pořádný mazec. Hluboká údolí sluneční paprsky neviděla celou zimu a díky krásným vzrostlým smrkům a borovicím tomu není jinak ani v sedlech. Užíváme si asi pět různých variant sjezdů, vždy přibližně 300 výškových metrů. Sněhu je skoro po prsa a je to totální nářez. Nakonec sjíždíme opět prašanem až k zavřené horské chatě Hiža Akademika. Další apokalyptický pohled na ohromnou stavbu, která má to nejlepší již za sebou. Střediskem pak sjedeme až na náměstí v Bansku a míříme do sauny.


Pátý den máme jasno. Včera jsme si ověřili, že v orientacích, kde se nachází i samotný Ski resort Bansko je velké množství prašanu, což nám vnuklo myšlenku obětovat jeden den freeridingu v resortu. Přeci jen z Todorky, kde končí poslední lanovka, se jezdí kvalifikace na Freeride World Tour a to určitě budou špičkové terény. Skipas máme již z předchozího dne koupený. I přesto, že k první lanovce přicházíme 20 minut před puštěním gondoly, čekáme skoro hodinovou frontu. Lidé jsou v Bulharsku asi hodně natěšení na první lano!


Říkáme si, jestli to byl dobrý nápad. K našemu překvapení jsou ale lanovky v horní polovině resortu takřka prázdné! Většina lyžařů jsou začátečníci a tak se drží mírných sjezdovek a okolo 11 hodiny končí v barech a hospodách, kde vydrží až do večera. Zvláštní druh lyžařů, říkáme si. Nakonec se vyplatilo. Většina freeridových míst je velmi málo rozježděná a my bez přestání jezdíme jeden svah za druhým až do západu slunce. Po cestě dolů usedáme v jednom baru, kde dáváme pivko. Úsměv od ucha k uchu. Nechápeme, co se to děje. Jak je možné, že Bulharsko je tak geniální místo na skialpy a freeride?

128 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

コメント


コメント機能がオフになっています。
bottom of page